Červenec 2009

Takle vám to řeknu...

19. července 2009 v 0:08 | Lucí...=) |  *diary*
Kdybych byla vzpomínka, byla bych...NEZAPOMENUTELNÁ


vytáčí mě: Idioti, solárkový lidi, Horst Fuchs, nemoci, já, když se mi sekne ntb, když mi něco nejde, tuny domácích úkolů, jepice, depresivní místa, rádoby vtipný komedie, debilní filmy, houby, játra, luxování, když někdo o někom řiká že je tlustej, památky, dlouhý
fronty, když si
nemůžu v busu sednout, důchodci, úchylové, posmrkování, když někdo kdo nechci aby to použil použije něco mýho, když něco nechápu, nucení.

:D tak to bylo z toho slabšího soudku

DOBROU NOC.

Zavřete oči, odcházím...

17. července 2009 v 19:14 | turky |  *diary*

Neumřela jsem.Schnila jsem.A zase mi nefachá radio.GRRR! Jo a rozbily se mi sluchátka.Je to fakt na hovno.Ale žít se s tim dá.

A ještě k tomu mám strašný štěstí/smůlu na zpívající lidi.Jsem si to vykračovala cestičkou na Andělu, a tam nějakej Vietnamčík uplně strašně moc nahlas zpíval ty vietnamský songy!
A pak nějaká moc psycho (asi tak osmiletá) holčička stála uplně v rohu autobusu a strašně potichu a zákeřně si zpívala. Jak z horroru úplně!
A nelepčejší byl takovej podivínskej chlapík, kterej to uplně rozjížděl v autobuse.On měl jako ty sluchátka, strašně se nakrucoval na sedadle a zpíval (bez zvuku - jakože otvíral jenom tu pusu). Já se tomu strašně musela smát (ono to ani jinak nešlo), takže se ty lidi na mě koukali jako na debila, místo toho aby se koukali na toho chlapíka.Pfff!

Taky jsem dneska spadla ze schodů. Pak mi 5 minut pískalo v uších (což asi nikdy nepochopim), mám modřiny jak prase, narazila jsem si ručku a zřejmě mi umřela hlava. A děda mě ještě nutil do sprintů na bus, přes rameno jsem táhla strašlivě těžkou tašku plnou knih a vždycky když jsem udělala krok, tak mě ta taška praštila do tý největší modřiny na stehně. Můj život je tááák komplikovaný!

Jinak jsem odsouzená k pozorování televize ve který se neděje nic jinýho než, že ňáká ženská řve: "Ó Antonio,miluji tě" nebo-li prostě hniju doma!

Panebože a teď se mi před barákem projela zákeřně,asi 5 vteřin houkající sanitka.Jak tenhle den skončí!

Nehledě na to, že ta psycho bouřka s děsivýma efektama v podobě blesků a hromů mě fakt deprimuje.


A omlouvám se všem dopředu, že jim nekoupim dárek k Vánocům 2012. On totiž bude konec světa.